Martin Rak, „zažít to světlo“

Martin Rak
Webové stránky: www.martinrak.cz
Fotografický profil na Facebooku

Martine, rychlá úvodní otázka – ranní nebo večerní světlo?

No vidíš – zrovna včera večer jsem zažil parádní západ slunce, ale obecně mám radši ranní světlo. Rána pro mě mají neopakovatelnou atmosféru a ranní světlo mi vždycky přišlo nejčistší, nejmystičtější.

A co tě pudí k tomu, vstát v době, kdy jiní ještě spí a nebo dokonce teprve jdou do postele a vyrazit třeba někam na kopec?

Právě zažít to neobyčejné světlo, ideálně ještě v nějakých zajímavých povětrnostních podmínkách, ať už s mlhou nebo třeba dramatickými mraky… Je to jedinečný zážitek, který spousta lidí nikdy nezažila.

Takže je pro tebe de facto konkurenční výhodou, že jsi schopen vstát ještě když ostatní lidi spí?

Jo, na tom něco je. Podle mě hodně lidí východ slunce v přírodě nezažije a přitom je to nejhezčí část dne. A když k tomu ještě klapnou podmínky, může to být parádní divadlo.

Jaká je tvoje oblíbená lokalita tady v ČR a proč tě to tam táhne?

V Čechách je to pro mě jednoznačně České Švýcarsko. Už z mojí galerie je asi vidět, že právě tam vzniká nejvíc mých fotek. Ale v poslední době se snažím víc fotografovat i Prahu a taky místa poblíž mého bydliště. Tam má člověk tu výhodu, že může zareagovat na podmínky a vyrážet téměř každý den, když to povinnosti dovolí.

Co takhle nějaký nenaplněný fotografický sen, místo, kam by tě to lákalo, kam by ses chtěl podívat?

To by asi byl Island, to je sen snad každého krajináře. I když na druhou stranu si říkám, že tamní místa jsou už hodně přefocená. Ale stejně bych to chtěl vidět. Krajina je tam monumentální, jiná, než kdekoliv jinde. A taková čistá, takže se tam dají najít a vypilovat pěkné kompozice, protože je tam relativně málo rušivých prvků. A potom určitě ještě Nový Zéland.

A nějaké místo u nás?

Určitě bych chtěl víc prozkoumat Broumovsko. Sice jsem tam byl už několikrát, ale nikdy ne čistě fotograficky. Více bych se chtěl věnovat i Jizerkám a navštívit Beskydy.

Z tvých posledních snímků mne hodně zaujala série černobílých fotek z pobřeží Baltu, jak jsi konkrétně na tuhle lokalitu přišel?

Na Baltu je asi nejbližší pobřeží z ČR a mě focení moře v poslední době dost baví.
Zpočátku mi sice přišlo poměrně složité tam něco najít, ale když se člověk prochází po pláži, dá se objevit spousta motivů. Díky přílivu a odlivu se neustále mění struktury v písku a navíc se mění i podmínky – příliv, mraky…

V poslední době se věnuješ také fotografiím s dlouhou expozicí – čím tě tak láká?

Přijde mi to kreativní, můžeš si hrát s různými délkami expozice. A líbí se mi i to očekávání výsledku, je to trošku jiná výzva než standardní krajinářská fotka.

Když se bavíme o dlouhé expozici, v jakých časech se většinou pohybuješ?

Používám ND filtr, takže většinou to bývá v rozmezí od jedné do osmi minut. Ale expozice udělám někdy i  tři po sobě, abych mohl vybrat tu nejlepší, takže potom strávím s jednou fotkou klidně i půl hodiny.

Dlouhé expozice mají tu výhodu, že nepřineseš domů tolik fotek. Když pomineme dlouhé expozice, fotíš obecně víc s rozmyslem, nebo využíváš výhod digitálních technologií, a když máš dobré podmínky, klidně těch fotek „nasekáš“ víc?

No, když jsou dobré světelné podmínky, tak to tam švihám (směje se)…

Používáš věc pro krajináře poměrně zásadní, a to sice přechodové filtry?

U klasické krajiny už se bez nich většinou obejdu a řeším to vícenásobnou expozicí a následným ručním skládáním ve Photoshopu. U přechoďáků byl problém s odlesky a samotným přechodem – když horizont není úplně rovný, tak jsou potom zbytečně ztmavené i vršky kopců a je s tím více práce v počítači.
Ale u dlouhých expozic mi přijdou výhodnější, protože tam by vícenásobná expozice fotografování hodně protahovala a zdržovala.

Jsou fotografové, kteří ke krajině přistupují intuitivně a spoléhají na náhodu a pak jsou tací, kteří mají rozsáhlé přípravy. Do které skupiny bys zařadil sám sebe?

Já nedělám vysloveně velké přípravy. Výhodou samozřejmě je, když lokalitu znám. Například v Českém Švýcarsku když ráno vstanu, tak už podle zkušeností dokážu odhadnout, kde by mohly být zajímavé podmínky, kdežto v oblasti, kde jsem poprvé, se většinou večer napevno rozhodnu pro jedno místo a pokud nejsou podmínky vysloveně nepříznivé, vyrazím tam.

Co je podle tebe pro fotografa-krajináře nejdůležitější znalost?

Já myslím, že spíš než znalost by krajinář měl mít určité fotografické vidění. Samozřejmě, že by se měl trochu vyznat v počasí, v terénu, v mapách, ale cit pro fotku je pořád nejdůležitější.

Kde čerpáš inspiraci pro svoje fotografie?

V dnešní době jednoznačně internet, kde můžeš najít jak díla klasiků, tak současných autorů. Já těch oblíbených autorů mám celkem dost. Například Michael Salmela, Jeff Mercader, Uwe Langmann, Denis Olivier, Bernd Walz, Michael Kenna, Miles Morgan, Marc Adamus, atd.

Fotografie je dnes víceméně módní záležitost. Třeba i tvoje oblíbené České Švýcarsko je v poslední době zaplavováno spoustou fotografů. Jak se na to díváš?

To je pravda. Na místech, která byla před pěti šesti lety ještě opuštěná, jsou nyní po ránu zástupy fotografů. Sice je fakt, že se mi to nelíbí, ale na druhou stranu jsem v podstatě jedním z nich. Je to zkrátka krásná lokalita, ve které je spousta fotografického potenciálu, takže je logické, že s šířením digitální technologie tam bude fotografů čím dál tím víc.

Karneval v Benátkách patří mezi nejfotogeničtější události na začátku každého roku. Vyrazte s námi na jedinečný pětidenní workshop a zažijete barevný rej v jednom z nejkrásnějších evropských měst. Budete mít možnost nafotit samotné vyvrcholení 14-denního karnevalového veselí. Poslední volné místo!
Více informací zde

Takže se snažíš hledat nové pohledy, nebo se snažíš najít jinou konkurenční výhodu oproti ostatním?

Já se tam snažím vyrážet docela často a třeba i v období, které pro většinu lidí není tolik populární. Ale samozřejmě hledám i nové lokality. I takové, kde se dá v ideálních podmínkách fotit třeba jen v určitou část dne nebo roku. Také se v poslední době snažím hledat abstraktnější motivy, například dlouhým sklem.

Když na chviličku opustíme krajinařinu – já jsem hodně dlouho hledal v tvojí webové galerii fotku, kde by se vyskytoval nějaký člověk. Nakonec jsem našel jednu jedinou, snímek s rybářem na Vltavě. Znamená to, že se soustředíš čistě na krajinu a jiná než krajinářská fotografie tě neláká?

V podstatě je to tak. Hlavně na krajinu a taky trochu na architekturu, ale zase spíše jako městskou krajinu.

A jak to máš s fotografií a obživou? Lákalo by tě být fotografem na plný úvazek?

Momentálně asi ne. Mně se tak nějak líbí, že fotografii k obživě nepotřebuji. O to víc mě to pak baví a mám chuť vyrážet za svým focením.

Jaké jsou tvé nejbližší plány? Máš pro příští rok vybrané nějaké místo, kde jsi třeba ještě nebyl?

V tuto chvíli konkrétní plány na cestování nemám, ale v dohledné době bych chtěl zrealizovat ten Island, tak třeba se příští rok podívám tam.

Tak budu moc držet palce a díky za povídání!

• 
•